Už jsem z toho vááážně unavená. Místo vánoční atmosféry mě zase svírá strach a bilancuju. O špatném víc jak roce jsem tu už jednou mluvila. Za dobu necelých devíti měsíců umřel dědův pětiletý pes, můj Amor a teď nám ochrnul Mooney. Náš malý knírač. Vyhřezlá ploténka. Nikdy mě nenapadlo, že je to u psa možné. Buď se to po desetidenní léčebné kůře spraví, nebo konec. V našem případě není operace možná. Teda spíš by byla k ničemu. staré zranění. Nevím, co jsem mu jako štěněti stalo, máme ho od necelého roku. Zjevně ho mlátili-na pohmat má špatně srostlé zlomeniny žeber. Bez komentáře.Ani zákrok za dvacet litrů by nepomoh. Čemu se divím, když odběr a rozbor krve u psa stál sedm stovek. Prostě nemůže na zadní. Dokonce jsem mu ušila bederní stahovací pás na páteř.
Snad se stane zázrak...
Přijde mi, že cokoli bych snad napsala, by nepůsobilo upřímně.
My máme taky pejska, jsou mu čtyři a v poslední době mu taky bylo docela špatně. Tolik ne.
Budu doufat taky (smajlík držící pěsti)