Svádění skrze karty

16. září 2013 v 20:13 | ChristineMaria |  Překlady povídek
Už se tu dlouho neobjevil žádný překlad, není-liž pravda? Tááákže: autor: DragonheartRAB, rating M, žánr Romance; postavy neprozdradím Mrkající



"Fantom Opery". Jen zaslechnutí těchto dvou slov vyvolalo u mladé tanečnice Meg Giry zvědavost. Jakoby snad patřila k těm statečnějším umělcům sídlících v Opeře Populaire. Duch Opery byl vždy předmětem diskuzí a drbů mezi herci, kulisáky a samozřejmě baletním souborem. Ale malá Meg chtěla víc. Chtěla se o tajemném Fantomovi dozvědět vše. Sledovala, jak padají kulisy, slyšela ozvěnu nadpozemského hlasu a viděla, jak se dopisy s pečetí ve tvaru lebky snášejí odnikud na zem. Meg se dokonce podařilo ho párkrát zahlédnout, zaslechnout zašustění pláště nebo si povšimnout bílé masky ustupující do stínu. Vždycky byl tam, kde ona. Už od doby, kdy byla malé dítě. Existovaly o něm tucty příběhů. O tvorovi s děsivou tváří, nebezpečným magickým lasem a vražedným vztekem. Sladká Meg je všechny slyšela a měl pocit, jako by něco chybělo. Proč by se tak někdo choval, kdyby neměl důvod? Určitě ty příběhy nevyprávěly celou pravdu. A Meg byla odhodlaná ji zjistit.
Ale najednou došlo k rychlému vývoji událostí a Meg se přistihla, že je uprostřed války zuřící mezi Fantomem a Operou. Jakoby se proti Fantomovi všichni spikli. Vládl chaos, staly se dvě vraždy a důkazy měly usvědčit Fantoma. On měl být tím zlým. Meg chtěla svého zbožňovaného Fantoma ochránit. Ale nemohla odvrátit nejhorší porážku Ducha Opery.
Celá válka dospěla až k finální bitvě: Don Juan Triumphant. Bylo to představení, které se do paměti baletky natrvalo vrylo. V tu noc to bylo poprvé, co ho viděla zblízka. Meg za celý svůj život nespatřila takového muže. Jasně si pamatovala jeho černé vlasy, vypracované tělo zdůrazněné tmavým sametem a dlouhý plášť dodávající mu ještě více síly a moci. Meg si nikdy ani ve snu nepředstavovala, že by její Fantom mohl být tak...atraktivní. Ale něco vynikalo nad všechno ostatní: oslnivé, safírově modré oči, které skrze otvory v černé, kožené masce zářily vášní. Nikdy na ty oči nezapomene. Zejména v okamžiku, kdy byl zrazen. Byla to věc, kterou by nechtěla znovu vidět. Uprostřed syrově vášnivé, svádivé hudby, mu jeho nejlepší přítelkyně Christine Daaé strhla masku a vystavila tak na odiv publiku jeho zjizvenou tvář. Skoro všichni křičeli a lapali po dechu a mysleli si, že jeho tvář je to nejhroznější a nejodpornější na Zemi. Vlastně měli pravdu, jeho tvář byla trochu znepokojivá, ale Meg neušlo, že její duši sžírá mnohem víc něco jiného. Jeho oči. Jejich barva se proměnila na tak chladnou modř, že to Meg zamrazilo až u morku kostí. Pak nastala poslední část bitvy. To dav rozzuřených policistů, herců, tanečníků a kulisáků vpadl do Fantomovy svatyně. Meg byla první, kdo k němu domů vstoupil a byla naprosto okouzlena. Ujistila se, že ji nikdo nevidí, odhrnula závěs a proklouzla do tajné místnosti. Na stole byla položená nechvalně proslulá bílá maska. Vzala ji do ruky a přejela po ní prsty. K jejímu překvapení byla stále teplá. Najednou pocítila vlnu smutku a tak si Meg přitiskla masku blíž k sobě a rozplakala se.
"Je mi líto, co vám udělali, Duchu, Fantome, kdokoli jste. Přeji si, abyste věděl, že jeden člověk byl na vaší straně. Kdybych měla možnost se s Vámi setkat, třeba bych Vám dokonce nabídla přátelství. "
A tak si Meg něco přála.
Tři měsíce. Celé tři měsíce byla Meg vězněm Erika. Muže, který byl známý jako Fantom Opery. A upřímně řečeno, nebyla takový, jakého si ho představovala. Meg si myslela, že Fantom má i svou dobrou stránku, kterou se nikdo neobtěžoval odhalit, ale Erik byl velmi náladový, často od ní odcházel, dostával šílené záchvaty vzteku a vyhrožoval smrtí. Ale Meg to neodradilo. Byla odhodlaná najít v Duchovi Opery muže. Ale byla to dřina.
A zatímco byla Meg vězněná, zjistila, že má na sebe mnohem více času, než kdy chtěla mít. Měla tolik volna, že ji to začínalo nudit. Meg navíc začal chybět život nahoře v Opeře, na zemském povrchu.
"Eriku, prosím, mohla bych jít na chvilku nahoru? Slibuju, že se vrátím," prosila ho už asi po sté.
"Kolikrát ti mám říkat, že ne!" zavrčel v odpověď.
"Ale já o tobě nikomu neřeknu a ani neuteču!"
Erik jí málem řekl znovu "ne", dostal však zajímavý nápad.
"Meg, hraješ ráda karty?"
To je mi pěkně zvláštní otázka. "Jak to spolu souvisí?"
"Prostě odpověz."
"No, já a některé další baletky jsme hrávaly v zákulisí poker. Christine byla obzvláště dobrá." Meg pobaveně sledovala, jak se Erik vyděsil, když vyslovila to jméno. Docela ji bavilo Erika takhle popichovat a on to moc dobře věděl.
"Něco ti povím. Uděláme dohodu. Zahrajeme si poker. Když vyhraješ, dám ti svobodu, jestliže však prohraješ..." Erikovy rty se zformovaly do hříšného úsměvu, který se Meg ani trochu nelíbil. "Pokud prohraješ, tak se mnou budeš muset vyspat."
Erik se na Meg spokojeně díval. Její oči se rozšířily a po tvářích se jí rozlila červeň.
"Co!?"
"Slyšelas. Tak platí?" zeptal se a natáhl k ní ruku.
"Platí," zalapala Meg po dechu. A hra začala.
A tak se brzy rozhořela bitva mezi Fantomem a tanečnicí. Meg se dokonce i bavila, a to navzdory skutečnosti, že hazardovala se svým panenstvím. Nemohla si pomoct, ale během hry jí myšlenky neustále odbíhaly k tomu, jaké by to bylo, kdyby prohrála. Meg samozřejmě věděla, co by se stalo. A to díky starším a zkušenějším členkám souboru. Potěšení, o kterém se zmiňovaly, ji velmi lákalo, ale zároveň se ho bála. Meg položila karty a podívala se na svého soupeře. Bude Erik něžný? Jaké to bude? Jak se bude Erik cítit? Jedna část jejího já se bála, že Erik vyhraje, ale ta druhá chtěla prohrát, podrobit se Erikovi a poznat totéž, co starší baletky.
Pak přišel čas odhalit karty.
"No Meg, asi by ses měla připravit," usmál se Erik potutelně.
Meg se na něj také usmála a podívala se na své karty. Cítila se jistá. Meg ležérně položila karty na stůl. Měla Full House.
Pak došlo na okamžik pravdy. Erik hodil své karty na stůl a Meg na ně jen nevěřícně zírala. Šance umí být krutě ironická. Na stole ležela královská postupka. Poraženecky se na něj podívala. Byla ale rozhodnutá smazat mu z tváře ten jeho úsměv.
"Jsi odporný," odplivla si Meg. "Ale dohoda je dohoda. Vyhráls. Já...budu u sebe v ložnici."
"Dávám ti pět minut," oznámil jí Erik, než odešel.
Malá baletka se vrátila do svého pokoje a posadila se na postel. Tak tady to máš, Meg. Splnilo se ti přání. Meg měla pocit, jako by jí v žaludku poletovali motýli. Byla stále více nervózní. Starší tanečnice sice tvrdily, že je to velmi příjemné, nevynechaly ovšem detail, že poprvé to bolí. To Meg rozhodně neuklidnilo.
Erik vklouzl do místnosti a Meg při pohledu na něj nadskočila.
"Klid, moje malá baletko. Budu něžný. Nejsem tak sobecký, abych ti odepřel rozkoš. "
"Alespoň u toho uvažuje," posmívala se mu Meg v duchu. Erik přišel blíž a Meg vstala. Cítila se příliš napjatá a zranitelná, než aby mohla zůstat sedět. Erik si k sobě Meg přitáhl a přitiskl své rty na její. Jazykem jí přejel po rtech. Meg zalapala po dechu, překvapená Erikovým jednáním a ještě více ji překvapilo, že se jí to vlastně líbí. Byl v ní zažehnut oheň, který hoří jen pro něj.
"Wow, Erik líbá fantasticky."
Meg mu skočila do náručí a zoufale mu ruce ovinula kolem krku. Spadli na postel. Erik všeho najednou nechal a odtáhl se. Ta touha a dychtivost, která mu ještě před chvílí svítila z očí, byla pryč. Že by ho vyděsilo její chování a zničilo tak jeho touhu? Meg zaznamenala, že něco je špatně a tázavě se podívala na Fantoma v okamžiku, když se chystal odejít.
"Moment! Teď nemůže přestat! Já to skutečně chci!" "Eriku, co to děláš? Vyhráls, zasloužíš si svou odměnu. Proč chceš najednou vycouvat?"
"Nemůžu to udělat."
"Proč?"
"Protože mám strach, Meg. Chceš znát pravdu? Já...nikoho jsem nikdy nesváděl. Nikdo to po mě nechtěl a ani chtít nebude," zamumlal s očima sklopenýma.
Meg se na něj lítostivě podívala. Šla k němu, vzala jeho ruku do svých a přinutila ho tak, aby se na ni podíval. "Já to chci, Eriku." Fantomovy oči se rozšířily a blýsklo se v nich překvapení.
"Opravdu?"
"Jo. A jestli ti to pomůže, taky jsem nikoho ještě nesváděla. " Zvedla ruku, sundala mu masku a odhalila tak tvář, kterou přijala. "Víš co, Eriku? Vždycky jsem ti věřila a vzhlížela k tobě. Jsem taky trochu nervózní, ale jestli má být někdo mým prvním, pak jsem ráda, že to budeš ty."
Na Erikově tváři se objevil skutečný úsměv.
"Myslíš to vážně?"
"Ano."
"No, Meg, pak bych tě tedy neměl zklamat." Erik si ji znovu přitáhl k sobě a zahrnul ji vášnivými polibky. Její ruce našly Fantomovu košili a jedním pohybem ji roztrhly. Knoflíčky se rozlétly po místnosti. Erik si sundal košili z ramen. Meg si ho prohlížela. Vždy ji zajímalo, jak asi vypadá bez oblečení, ale ani v nejdivočejších představách by ji nenapadalo, že Fantom Opery ukrývá pod svým oděvem svalnaté a dobře stavěné tělo.
"Ach, ano. Jsem skutečně ráda, že to bude s tebou. Rozkoše těla, opravdu." Při pohledu na něj se její touha bláznivou rychlostí zvyšovala a ona tam nehodlala jen tak stát a nic nedělat. V momentě zaútočila na jeho rty, dlaněmi mu přejížděla po širokých ramenech a hrudi a užívala si svalnaté, jemné a hřejivé pokožky jeho těla.
Erik zasténal, když na své nahé hrudi ucítil její ruce. Její dotyky v něm vyvolaly hlad po jejím těle a touha mu pronikla do krve. Christine není jediná, která ho dokáže rozvášnit. Meg má v sobě něco, co ho přitahuje a co mu může dát jenom ona. Ten malý blonďatý anděl dokázal zmírnit jeho bolest a naučil ho znovu žít. A život byl momentálně opravdu hezký. Úroveň Erikovy touhy překročila hranici, kdy byl Erik ještě schopen se ovládat. Zvedl ji do náručí a jejich rty se spojily. Pak ji opatrně položil do sametových přikrývek. Meg přerušila polibek. Ucítila jeho tvrdý penis. Erik si to uvědomil a zrudl. Věděl, že by se měl pohnout stranou, že je příčinou jejího nepohodlí, ale nemohl si pomoct.
Dychtivá ho potěšit, Meg vyhledala Erikovy rty, něžně ho políbila a pomalu pohybovala boky proti němu. Dávala mu najevo, jak moc ho chce. Erik jí zasténal do úst a vracel jí svůdné pohyby.
Chuť a touha se spojily v jedno a Erik zoufale potřeboval Meg, aby mohl svým tělesným tužbám, které byly až bolestivé, dát průchod. S usilovnou péčí začal Erik rozepínat Meg šaty a hladil každou křivku jejího těla. Zrovna se ji snažil svléknout spodní prádlo. Odhodil její kalhotky a pomalu rozšněrovával korzet. Erikovi se nedostávalo vzduchu. Zrak mu klouzal po jejím těle-perfektních prsou, plochém bříšku a krásných nohách. Erik na ni nepřestával upírat zrak. Byl okouzlen prvým pohledem na ženské tělo. Byla tak krásná, dokonalá v každém směru. Netrpělivě odkopl kalhoty dozadu, a opatrně přikryl její tělo svým, omámen nebeskou hebkostí její kůže. Přejel jí rukama po bocích. Nemohl se toho pocitu nabažit.
Meg dýchala mělce, byla ohromena Erikovým těla i vzrůstající teplotou. Při jeho doteku se prohnula a zhluboka vzdychla, když ji začal hladit po krémové pokožce. Zasténala, když jí přejel přes vrcholky ňader a donutil tak hříšného hada, který v ní dlel, aby se svíjel.
Erik byl zcela uchvácen mladou tanečnicí i její reakcí na nejlehčí doteky. Bylo lákavé sledovat, jak se jí pod jeho rukama prohýbají záda do oblouku, a jak se k němu vzpíná. S každou uplynulou chvílí se stávalo bolestivější odepření si spásy od bolestivého pulzování, které Erika mučilo. Ale současně odmítal přestat. Konečně dostal šanci poznat tělesné rozkoše a tahle možnost se už nemusí opakovat. Chtěl si to vychutnat co možná nejvíc a prozkoumat každý milimetr Megina těla, dokud ho nepřemůže slastná únava.
Erik ji vášnivě políbil a oběma se jim zadrhl dech, když se navzájem dotkli. Klouzal rukama níž a níž, po stehnech, laskal ji. Erik zasyčel. S potěšením zaznamenal, jak se Meg zrychlilo dýchání a jak se otevřela jeho pohlazení. Jeho ruce se jí posouvaly výš po stehnech, až se dostaly nebezpečně blízko její nejcitlivější části. Erik se usmál a jedním štíhlým dlouhým prstem do ní pronikl. Meg vydechla proti jeho ústům. Ucítila v sobě něco horkého a intenzivního. Pronikl do ní ještě o kousek dál a zasténal, když si představil, jak úžasné by bylo, kdyby teď byl v ní. Ale stále to pro něj nebylo dost. Rukama ji důkladně prozkoumal, ale jeho rty pouze okusily ty její. Erikova ústa se vydala na pouť po jejím těle. Nejprve jí vášnivými polibky pokryl krk, poté se přesunul na její prsa a jazykem kroužil kolem bradavky v pomalých, provokativních kruzích. Ach Bože, byla tak sladká. Její sténání ho popohánělo. Tolik ji chtěl potěšit, slyšet, jak hlasem zastřeným chtíčem říká jeho jméno. Ruce i jazyk se pohybovali v dokonalé souhře a rytmu.
Meg vykřikla. Její dvě nejcitlivější oblasti se současně staly obětí hříšného tanga a ten pocit byl tisíckrát silnější, než co kdy předtím cítila.
"Prosím, Eriku! Bože, prosím, už!" Křičela Meg zoufale. Cítila se jako děvka, když ho prosila, aby ji naplnil. Jak by ale mohla chtít, aby přestal, když to bylo tak neuvěřitelně báječné, že to skoro bolelo...
Jakmile vykřikla jeho jméno, ztratil nad sebou Erik kontrolu. Už si to nemohl dále odpírat. Jeho mysl a tělo spolu bojovaly o nadvládu a tělo nakonec vyhrálo. Erik ji uchopil za boky, a po jednom jeho přírazu už nebyla panna. Dokonale ji naplnil. Erik byl ohromen, jak byla horká a těsná. Ale když se na dívku pod sebou podíval, krev mu tuhla v žilách. Její krásná tvář byla zkřivená do bolestivé grimasy. Draze zaplatila za prožité potěšení. Bolelo ji to a pálilo.
Erik se cítil hrozně provinile za to, co provedl a raději se nehýbal, aby Meg nezpůsobil ještě víc bolesti. "Meg, omlouvám se," zašeptal, "nechtěl jsem ti ublížit."
Meg však začínala zjišťovat, že bolest není tak strašná, jak se zdálo. Ve skutečnosti byla na pokraji zcela opačného pocitu. "To nic, jsem v pořádku. Jenom nepřestávej."
Roztřeseně políbil Meg na tvář a opatrně se v ní začal pohybovat. Počáteční bolest z jejich spojení pomalu začala tát pod teplem jejich těl a Meg nemohla téměř ani dýchat, když Erik přiváděl její tělo k životu nepopsatelným způsobem. "Bože, Eriku, nepřestávej, prosím, nepřestávej!"
Její sladký hlas ho opět vyzýval.
"Ach, Meg," zasténal a obezřetně zvyšoval tempo. Její svaly se kolem něj sevřely a donutily Erika třást se radostí a potěšením. Plameny vášně je pohltily, skutečný svět se rozplýval a Erik vnímal jen malou blonďatou bohyni, která se pod ním svíjela a tančila. Nemohl od ní odtrhnout oči, okouzlen pohledem na extázi v její tváři a čokoládovýma očima zastřenýma vášní. Erik ji hladově políbil a přitiskl ji k sobě. Nabídla mu nevídanou rozkoš.
Se zasténáním se Meg poddala Erikovým rtům i jazyku. Pak Erika objala a přitulila se k němu. Chtěla do sebe vstřebat ten pocit, kdy má Erika u sebe a v sobě. Dotýkal se jí a její bledá pleť hořela. Povznesl jejich vášeň k nebeským výšinám.
Erikovy přírazy se stávaly tvrdšími a tvrdšími. Pohyboval se uvnitř jejího těsného tepla a jeho tělo toužilo po každé kapce rozkoše, která by mohla uhasit žízeň po lásce, která mu byla tak dlouho odpírána. Meg dýchala čím dál tím rychleji, blížila se k vrcholu vášně. Ještě jednou přirazil a Meg tančila před očima bílá světla. Erik se vyčerpaně zhroutil vedle Meg. Něžně si ji k sobě přitáhl a držel ji u sebe tak blízko, jak jen to bylo možné. Meg se mu schoulila v náručí a cítila neuvěřitelný klid. Odpočívala v objetí muže, kterého se mnozí báli, a ona jediná mu věřila a snila o něm. Vždycky se o něj zajímala, o svého milovaného Ducha Opery. Láskyplně ho políbila na hruď, slyšela tlukot jeho srdce. To byl muž, o kterém doufala, že ho za maskou přízraku najde.
Erik pohladil Meg po hebkých blond vlasech. Malá tanečnice zahřívala jeho chladné srdce obklopené ledem. V úžasu ji pozoroval. Usmála se na něj a objala ho kolem pasu. Při tom pohledu se mu v očích objevily slzy. Tolik lidí se od něj odvracelo, bálo se jeho dotyku, ale tahle žena ho dokonce vítá a to i se všemi nedostatky. Meg mu vlastně dala dar, který byl tak úžasný a sladký, že žádná lidská bytost se tomu nemůže vyrovnat. Dala mu všechny své krásné já. Nepotřebuje Christine, její lži, neupřímné srdce, ani její lsti. Nepotřebuje Anděla Hudby. Ne, jiný anděl, Anděl Tance, který s ním byl po celou dobu a nikdy ho nezradil, byl jediným andělem, kterého potřebuje.
"Děkuji ti, Meg," zašeptal Erik baletce, která spala po jeho boku. "Děkuji ti, můj Anděli Tance."
Meg se probudila a spatřila spícího Erika. Rozněžněle se usmála, když si všimla úsměvu, který mu hrál na rtech. Natáhl ruku a odhrnula mu vlasy z očí. Erikovy jasně modré duhovky se setkaly s Meginými hnědými. Erik nedokázal potlačit úsměv.
"Dobré ráno, moje sladká Meg."
"Dobré ráno, Eriku," odpověděla a políbila ho, "jsi připraven na další karetní hru?"
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Zuzka Zuzka | Web | 16. září 2013 v 21:34 | Reagovat

Tedy, čekala jsem spousty věcí, ale ne tohle:-)
Díky moc za překlad, jsem ráda, že na konci skončil Erik šťastný a povídka dopadla dobře, i když jsem si nikdy Erika s Meg ani nepokoušela představit (všechno je jednou poprvé;-)). Trochu mi bylo líto, jak hodil snadno Christine za hlavu, ale pokud by to takhle doopravdy dopadlo... alespoň by byl šťastný, stejně jako Christine, Raoul i Meg. Zajímavá, hezká a celkově i milá povídka;-) :)

2 Anička Anička | Web | 17. září 2013 v 14:44 | Reagovat

Žvrau.
Jakýmsi záhadným řízením osudu jsem nezaznamenala rating. Žvraul.

A překadu vážně nemám vůbec nic co vytknout :)

3 christinemaria christinemaria | 17. září 2013 v 17:42 | Reagovat

[1]: :-) děkuju

[2]: stane se, díky moc

4 Sisa Sisa | 17. září 2013 v 18:33 | Reagovat

Waaa!! Je nemám slov!! Takéto poviedky su super :-) Musím priznať že Meg a môj zlatý Fantóm :-D sú naozaj neobvyklý pár :-)  O to je to lepšie :D

5 ChristineMaria ChristineMaria | Web | 19. září 2013 v 19:21 | Reagovat

[4]: :-) díky,jsem ráda,že se to líbilo

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama