5. kapitola

1. července 2013 v 20:14 | ChristineMaria |  Pod křídly Anděla Hudby
Všichni, co nějakým způsobem příběh Fantoma opery tvořili, mohou jen zděšeně sledovat, v co jsem proměnila postavy a kam děj míří.


Chvíli nerozhodně přešlapoval na místě a pak se usadil na volnou židli, která stála vedle divanu. "Jak jí je?" zeptal se s úzkostí v hlase. "Myslím, že líp," odpověděla Giry zamyšleně. "Děkuji," hlesl Fantom potichu. "Za co?" otočila se na něj Antoinette překvapeně. "Postaraly jste se o ni-" Giry ho nenechala myšlenku dokončit. "Moc dobře víš, že ji považuji za druhou dceru, takže je samozřejmé-" "Není," skočil jí Erik prudce do řeči, "to moje matka... nemyslel jsem to zle," dodal už mírněji. "Mně na ní záleží, miluji ji, ale nemohl jsem jí pomoct." "Když ji miluješ, tak proč jí to proboha neřekneš?" zeptala se Antoinette nechápavě a spráskla ruce. "Sám jsi mi přece říkal, že není jako ostatní."
"To sice není, " začal poněkud upjatě Erik, "ale přišla na to, kdo skutečně jsem, takže teď na ni se svými city nemůžu vyrukovat." "Ukázal jsi jí svoji lidskost, ale to není hřích," mrkla na něj spiklenecky. "Ale to moje odmítnutí," povzdech si nešťastně, "upřímně se divím ,že pořád stojí o to, abych ji učil." "To tvoje, jak ty říkáš odmítnutí, to je jiná věc. Mrzí ji to..." "Já vím, povzdechl si bolestně Fantom. "Mrzí ji to," pokračovala Giry nekompromisně dál, "ale jak vidíš, tvé rozhodnutí respektuje a nic ti nevyčítá." Erik na to nic neřekl a opatrně upravil deku přikrývající Christine. Antoinette si všimla, že si Fantom dává pozor, aby se Christine ani nedotkl. "A tohle má znamenat co?" zasyčela na něj vztekle. Erik sklopil oči a položil si sepjaté ruce do klína. "Nechci se jí dotýkat proti její vůli, " cedil skrze zaťaté zuby, "neví o tom. Jen těžko by přece snesla doteky takového netvora, jakým jsem já. Dokážu si živě představit, jak by křičela strachy a odporem." "Eriku," oslovila ho jemně Antoinette, "to je ten důvod proč,-" "Proč se s ní nechci setkat?" přerušil ji náhle. "Taky," přikývl, "dalším důvodem je to, že nevím, jak bych snesl pohled na ten děs a zklamání v její tváři. V co se to proboha proměnil její Anděl Hudby?" "Eriku," začala znovu Giry, ale Erik pokračoval, jako by ji neslyšel. "Neproměnil se, celou dobu to byla jen prachsprostá zrůda," zatnul ruce v pěst, " nechtěl jsem jí takhle vstoupit do života, ani se do ní zamilovat. Ne, nezáleží na tom, že z toho nejspíš zešílím, ale na ní. Ona se mi ničím neprovinila, neprovedla ni zlého tak proč by měla snášet už jen pouhou mou přítomnost, natož pohlazení? Proč taková krásná mladá žena musí být terčem mé lásky a náklonnosti? Christine si přece zaslouží být šťastná a mít toho nejlepšího muže a ne o 20 let starší šílené znetvořené monstrum a být s ním hluboko v podzemí. " Erikovy z očí kanuly slzy. Bylo to vůbec poprvé, co ho Antoinette viděla plakat.
"Kdybych mohl, o její lásku bych bojoval, ale já nemám sebemenší šanci, navíc jí nemám co nabídnout. Tedy pokud nepočítám zoufalství, pohled na mou ošklivost nebo život ve sklepě." Giry se ušklíbla. Ve sklepě? Nebyla u Erika mnohokrát, ale velice dobře věděla, že jeho království, je cokoli jiného, než sklep. Po letech utrpení, pobytu v kleci nebo rakvi si postavil podzemní palác. Bylo jí ale Erika líto. Jeho zpověď ji dojala. Tady nešlo o bydlení, o majetek. On v sebe prostě nevěřil. "Pro její štěstí udělám cokoliv, i když to bude znamenat, že se musím vzdát jakékoliv naděje na život s ní. A přitom bych ji tolik chtěl sevřít v náručí.Byť by to mělo být třeba jen jednou, jedinkrát," hlesl. "Eriku, ty si ale také zasloužíš být-" "Co?" vyjel na ni vztekle Fantom. Ani tentokrát ji nenechal domluvit. Z očí mu šlehaly blesky. "Šťastný? Nebo milovaný? Ahááá," protáhl ironicky, "nevěděl jsem, že mám právo na lásku." Hořce se usmál. "Jistě a k tomu všemu mi Christine celá nadšená skočí kolem krku, zajisté," dodal uštěpačně.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Zuzka Zuzka | Web | 1. července 2013 v 21:48 | Reagovat

Jéje, chudák Erik, jak to tak vypadá, je to s ním mnohem horší, než jsem původně myslela! Doufám, že jeho kruté životní názory Christine změní!)
Díky moc, opět je to nádherně napsané, je mi moc Erika líto, doufám, že alespoň na konci dopadne šťastně!!! :-)

2 Sisa Sisa | 1. července 2013 v 21:49 | Reagovat

Neee!!! Eriku nevzdavaj sa nevzdavaj! Christine ty si sa mala prebudit, aby si sa zamilovala do fantoma. Erik ty taký nemáš byt taký ty musíš bojovať o Christinine srdce. Rýchlo pridaj ďalšiu kapcu inak sa zblaznim. :-)

A TO DOSLOVA!!!! :-D  :-)  ;-)  8-)  :-P

3 christinemaria christinemaria | 2. července 2013 v 11:59 | Reagovat

[1]: děkuji moc :)

[2]: nech se překvapit-ale je to můj Erik, takže to nic běžného, obyčejného nebude-ještě se to zašmodrchá :D

4 Anička Anička | Web | 6. července 2013 v 16:30 | Reagovat

Však on na to přijde, že se milují (vzhledem k tom, že to píše fantomistka je to až nevyhnutelné).
Proč mám pocit, že se dřív nebo později dozvíme, jak to dopadne? :)

A jenom taková drobná připomínka k dialogům. Ono se to takhle v bloku nečte úplně nejlíp. Mám pocit, že normálně pokaždé, když začne mluvit někodo jiný, než mluvil předtím, tak se to dá na nový odstavec.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama